Hospodářský les na Křivoklátsku

Křivoklátsko je komplex lesa, který má zhruba 40 tisíc hektarů. Podstatnou část tohoto území již téměř 50 let spravuje CHKO Křivoklátsko jako orgán ochrany přírody (OP). Takto chráněné území je rozděleno do jednotlivých stupňů a zón ochrany, podle jejich ekologické cennosti. Jak to ale vypadá na území mimo historický a současný přímý vliv CHKO? Zkusím jedno takové místo popsat a porovnat ho s legislativními možnostmi. Vybral jsem komplex lesa na Křivoklátsku, kde se historicky hospodaří bez jakéhokoliv stupně ochrany ze strany orgánů OP. Nechtěl bych nijak stigmatizovat dané území, které by poté mohlo být terčem o zvýšenou ochranu, i když zcela zbytečnou. Proto nebudu konkrétní lokalitu prozrazovat.

Jen pro představu. Vybral jsem 300 hektarů lesa s převážně rovinatým terénem bez zásadních terénních překážek. Mírná expozice převažuje k severu až severovýchodu. Půdně se jedná především o kyselá a živná stanoviště středních poloh s nadmořskou výškou 350 – 400 m n.m.. Na menší části jsou stanoviště ovlivněná vodou.

Zde je pár čísel z platného LHP:

• našel jsem 75 porostních skupin ve věku do dvaceti let o velikosti 24,62 ha, které tvořili 101 ploch
• průměrná velikost plochy tak činila 0,24 ha. Zákon o lesích připouští velikost jednotlivé plochy až 1 hektar. Zde je to tedy ¼ hektaru. A to i přesto, že v daném vzorku je 5 větších ploch, které vznikly prokazatelně větrnou kalamitou
• co se týče obnovy, porovnával jsem hlavní dřeviny: SM, BO, MD, JD, BK, DB, a OSTATNÍ LISTNATÉ, viz graf č. 1 a 2
• na celkové ploše 300 ha se vyskytuje 25 druhů dřevin s plochou, viz graf č. 3 a
  dalších 20 druhů s ojedinělým výskytem bez plochy
• listnaté dřeviny spolu s jedlí tvoří 57% z celé obnovy. Zákon nám určuje užít minimálně 25% melioračních a zpevňujících dřevin, zde je to víc jak jednou tolik
• ve 40% se jedná o přirozenou obnovu nebo přirozené zmlazení, které pozitivně ovlivňuje druhovou skladbu na vysazené ploše
• v popsané lokalitě jsou porosty ve věku nad 120 let v rozsahu 30 ha s převahou buku a dubu
• nejstarší porost má 170 let
• na celé ploše jsou roztroušeně i skupinovitě ponecháváni jedinci s biotopovým potenciálem, hmota do rozpadu a zetlení, doupné a raritní stromy, to vše bez jakékoliv potřeby hrazení újmy ze strany OP
• les není nijak nadměrně poškozený zvěří, a to jak z minulosti, tak v současné době, kdy se zde vyskytuje zvěř černá, srnčí, přechodně jelení a sičí.

Na první pohled by se dalo konstatovat, že půdní a klimatický setup znázorňuje klasický hospodářský les, který je v ČR zcela běžný. Dlouhodobým hospodařením je také samozřejmě vtištěna ruka lesníka do celého komplexu, ať už v negativním slova smyslu, kdy se i tomuto místu nevyhnula do jisté míry historická smrková mánie, ale i v dobrém slova smyslu, kdy se dlouhodobě pracovalo s bohatou druhovou skladbou dřevin, a především s její kvalitou. Bylo by tedy logické přizpůsobit zdejší způsob hospodaření maximalizaci zisku a minimalizaci nákladů, vysadit všude jehličnany a pouze sklízet. Les ale není automotiv, aby se vše krásně naplánovalo a zpeněžilo. V lese platí tisíce různých vazeb, tendencí, vnímání a omezení, je zde mnoho různých způsobů a cest, jak les spravovat a přitom neřešit pouze rigiditu zákona o lesích, jak se možná může mnohým zdát. Především je to samotný provozní lesník, který v jistém slova smyslu stojí mezi potřebou přírody a snahou vlastníka lesa. On musí tyto dvě entity správně propojit a k tomu podporovat ekosystém, zákony přírody, smysl podnikání a potřeby společnosti.

Závěrem je třeba konstatovat, že lesníci na Křivoklátsku už několik staletí vnímají přírodu, pracují s ní, využívají jejích přírodních procesů a naslouchají dechu života lesa. Dokážou sami rozpoznat nesprávné cesty a vtisknout krajině trvale udržitelný smysl. Ochrana přírody na Křivoklátsku aktivně pomáhá krajinnému rázu lesa, to je neoddiskutovatelné. Avšak z uvedeného příkladu vyplývá, že i bez orgánů OP dokáže křivoklátský lesník zvyšovat biodiverzitu a další ekologické atributy lesa, zlepšovat jeho zdravotní stav, vytvářet prostředí pro interakci člověka a dalších organismů, zajišťovat rozumný bezpečný prostor pro návštěvníky lesa a vytvářet trvalé hodnoty v podobě obnovitelné suroviny pro naši společnost. A to vše bez potřeby nákladů na samotný aparát a provoz ochrany přírody.

Važme si práce lesníků, denně každý občan této země využívá plody jejich práce.