en de

území pro přírodu i pro lidi
Lesy jsou národním bohatstvím. Trvalý užitek přinášejí pouze tehdy, když se v nich rozumně hospodaří.

promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka
vlna

Lesnický park v Senátu ČR

Projev předsedy správní rady LPK Radka Adama na vernisáži výstavy fotografií Lesnického parku Křivoklátsko.

 

Vážený pane místopředsedo, Vážení hosté,

v prvé řadě bych chtěl panu místopředsedovi Senátu Parlamentu ČR poděkovat za záštitu a možnost prezentovat lesnický park v těchto reprezentačních prostorách Senátu České republiky.

Lesnický park Křivoklátsko oslaví 13. května již 15. výročí od jeho slavnostního vyhlášení, a proto mi dovolte krátkou historickou rekapitulaci důvodů jeho vzniku a toho nejpodstatnějšího, co se během jeho existence odehrálo.

Duchovním otcem myšlenky i autorem prvního projektu „Lesnického parku Křivoklátsko“ byl v roce 2009 pan Ing. Miroslav Pecha, který tento projekt pojal jako alternativu ke snahám MŽP vyhlásit na více než 10 tis. hektarech křivoklátských kulturních lesů velkoplošně bezzásahový národní park.

Důležitým krokem k naplnění myšlenky LPK byl v té době aktivní přístup ministerstva zemědělství a podniku LČR, který spravoval území, kde byl LPK navrhován. Zvláště významné bylo připojení největšího soukromého vlastníka lesů v ČR, pana Dipl. Ing. Jerome Colloredo Mannsfelda, který do území lesnického parku zahrnul zhruba 3500 ha svého majetku. Práci na projektu zaštítila i Základní pobočka České lesnické společnosti Křivoklát.

Dalším rozhodujícím mezníkem byl vznik pracovní skupiny pod záštitou ministerstva zemědělství, složené ze zástupců MZe, LČR, Vojenských lesů a statků ČR, Lesní a rybniční správy JCM Zbiroh, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů, České lesnické společnosti, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a Biosférické rezervace Dolní Morava o.p.s., která byla pověřena prvními úkoly:

 

a) definovat pojem „lesnický park“,

b) vytvořit standard lesnického parku,

c) spojit se s mezinárodní sítí modelových lesů International Model Forest Network (IMFN).

První oficiální schůzka pracovní skupiny se konala 2. 12. 2009 v budově MZe v Praze a bylo na ní rozhodnuto, že prvním lesnickým parkem bude Lesnický park Křivoklátsko a jeho založení se uskuteční v květnu 2010 v rámci „Týdne lesů“ jako součást konference „Křivoklátské lesnictví ve třetím tisíciletí“ pořádané při této příležitosti Českou lesnickou společností.

Založení lesnického parku, při kterém byl zasazen pamětní strom, se uskutečnilo první den konference 13. 5. 2010 v areálu lovecké chaty Emilovna. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil např. ministr zemědělství Ing. Jakub Šebesta a řada významných osobností z odborných lesnických i politických kruhů.

Pan ministr Šebesta při této příležitosti uvedl, že lesnické parky mají sloužit jako objekty příkladného a trvale udržitelného hospodaření v lesích a krajině a jejich prostřednictvím má být prokázáno, že přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu.

V roce 2017 (7. července) byl lesnický park oficiálně zařazen do sítě mezinárodních modelových lesů a stal se členem Společnosti modelový les ČR, která sdružuje území využívající udržitelný způsob hospodaření a povzbuzuje účast všech zainteresovaných stran k řízení krajiny na participačním základě. Místní obyvatelé, vlastníci pozemků, podnikatelé, veřejné instituce a ostatní subjekty přímo či nepřímo využívají přírodní zdroje a krajinu s respektem k rovnocennosti rozvojových pilířů: ekologického, ekonomického a sociálně kulturního.

Tato síť umožňuje a podporuje mezinárodní spolupráci a výměnu námětů v oblasti trvale udržitelného využívání krajiny.

Vznik lesnického parku byl logickým vyústěním dlouhodobého citlivého přístupu řady generací lesníků a místních obyvatel k hospodaření v křivoklátských lesích a nakládání s krajinou, kterou společně už několik století aktivně formují a zvelebují, trvale udržitelným způsobem využívají její přírodní zdroje a zvyšují produkční potenciál.

Během 15leté existence lesnického parku proběhlo již ca 1500 akcí typu přednášek, odborných vycházek a exkurzí, hromadných akcí pro veřejnost a soutěží za účasti desítek tisíc lidí. Zájem o tyto akce se stále zvyšuje.

Cílem vernisáže je představit některé vybrané cíle standardů lesnického parku a v kontextu současného dění kolem možného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by mohl na části území lesnického parku vzniknout, poukázat na zásadní rozdíly mezi lesnickým parkem a národním parkem.

Jednotlivé panely představují sadu pilířů trvalé udržitelnosti a dílčí cíle, které se lesnický park snaží naplňovat.

Hlavní heslo „Území pro přírodu i pro lidi“ představuje správu lesů v tomto území v duchu trvale udržitelného rozvoje a obhospodařování krajiny, jakož i ochrany kulturních a přírodních památek.

Je velká škoda, že naplňování uvedeného hesla je opakovaně ohrožováno různými zájmovými skupinami propagujícími a podporujícími přírodní procesy, ekologickými aktivisty, ale i developery a byznysmeny zaštítěnými politickou reprezentací, kteří mají velkou snahu převzít nad částí tohoto území moc a přetvořit krajinu k obrazu svému, s cílem získat pod záminkou ochrany přírody prostřednictvím zřízení národního parku z daného území maximální prospěch.

V čase konání vernisáže již probíhá legislativní proces schvalování novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která obsahuje i ustanovení ke zřízení Národního parku Křivoklátsko, a to přes nesouhlas místních samospráv a občanů zde žijících. Více než 200 akademiků a významných osobností z řad odborné veřejnosti, včetně zájmových spolků, sdružení, asociací a soukromých vlastníků se vyjádřila ke zřízení národního parku negativně, s obavami o zánik cenných ekosystémů vzniklých činností lesních hospodářů za posledních 200 let.

Všichni pevně věříme, že v rámci legislativního procesu dojde ke změně navrhovaného zákona a ustanovení týkající se Národního parku Křivoklátsko budou vypuštěna. Pokud se tak nestane, bude další osud křivoklátských lesů v rukou Senátu. Proto bych si na závěr dovolil požádat pana místopředsedu, aby společně se svými kolegy věnovali této věci náležitou pozornost a umožnili zachování odkazu křivoklátského lesnictví prostřednictvím lesnického parku i na této části území.

Vážení přítomní, na samý konec bych chtěl vyslovit velké uznání a poděkování všem, kdo se zasadili o vznik a postupně přispívají k naplňování hlavních myšlenek Lesnického parku Křivoklátsko. Přeji jim, aby ve svém úsilí vytrvali a poslání parku ještě více rozvíjeli. Křivoklátským lesům i celé naší společnosti bych pak přál, aby lesníci, díky jejichž dlouhodobé péči si jedinečný komplex křivoklátských lesů dodnes zachovává přírodě blízký stav, mohli toto místo pro přírodu a lidi s pokorou spravovat po další stovky let.

 

Děkuji za pozornost