en de

území pro přírodu i pro lidi
Lesy jsou národním bohatstvím. Trvalý užitek přinášejí pouze tehdy, když se v nich rozumně hospodaří.

promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka
vlna

Ten pravý čas na těžbu dřeva

Těžba dřeva má své zákonitosti

Těžba lesních porostů je dlouhodobý proces, který začíná již ve velmi mladém věku lesa. Přibližně od 20 let provádějí lesníci takzvané výchovné těžby – upravují hustotu porostu, podporují žádoucí druhovou skladbu, zlepšují zdravotní stav stromů a vytvářejí podmínky pro stabilní vývoj lesního ekosystému. Tyto zásahy se obvykle opakují zhruba jednou za deset let podle aktuálního stavu porostu.

Kolem 60. roku věku začíná období mýtních těžeb, jejichž klíčovým účelem je postupná obnova lesa. Mýtním zásahem vzniká prostor pro novou generaci stromů a současně se zajišťuje dlouhodobá produkce dřevní hmoty, stabilita a druhová pestrost lesních porostů i pracovní příležitosti pro obyvatele venkova.


Každá dřevina vyžaduje jiný přístup

Růstové tempo a životní strategie dřevin se výrazně liší. Lesníci proto plánují těžební zásahy s ohledem na druh dřeviny, lokální podmínky, půdu, nadmořskou výšku, expozici i další ekologické faktory.

Orientační věk mýtní zralosti:

  • Smrk: 60–80 let
  • Borovice, buk: přibližně 90–110 let
  • Modřín: kolem 120 let
  • Dub: 140–180 let

Dle novely zákona o lesích je možné provádět mýtní těžbu již od 60 let věku porostu, nicméně u kvalitních dřevin, například dubů či modřínů, by takto předčasná těžba znamenala výraznou ztrátu kvality dřeva - podobně jako když bychom sbírali ovoce dříve, než dozraje. Staré, pomalu rostoucí porosty dosahují své nejvyšší hodnoty až ve vysokém věku.


Optimální zimní období

Zima představuje pro těžbu dřeva, zejména listnatých dřevin, nejvhodnější období. Stromy jsou ve vegetačním klidu, mají nižší obsah vody a jejich dřevo je méně náchylné k poškození. Zmražená půda navíc:

  • snižuje riziko zhutnění a poškození lesních půd,
  • usnadňuje pohyb těžební techniky a zásadně menší opotřebení lesních cest,
  • omezuje poškození mladých stromků při přibližování dříví.

Případná sněhová pokrývka navíc dokáže ochránit přirozené zmlazení, které je pro obnovu křivoklátských porostů zásadní.


Sezónnost práce v lese

Ačkoli je zimní období ideální pro velkou část mýtních těžeb, není možné koncentrovat všechny zásahy pouze do několika měsíců. Dřevozpracující průmysl by nebyl schopen takové množství dřeva v krátkém čase zpracovat a následná dlouhá přestávka by byla problematická i z hlediska zaměstnanosti v regionu.

Proto je výroba dřevní hmoty rovnoměrně rozložena do celého roku, přestože mýtní těžby listnáčů vrcholí zejména od listopadu do března.


Ochrana přírody na Křivoklátsku

Na území Lesnického parku Křivoklátsko platí specifická opatření vycházející mimo jiné ze statutu ptačí oblasti Natura 2000. Ta mimo jiné stanovují:

  • zákaz mýtních úmyslných těžeb v porostech starších 80 let se zastoupením listnáčů nad 50 %
  • v období od 1. dubna do 30. června

Cílem je chránit klíčové druhy ptáků v jejich hnízdním období. Z toho důvodu je v měsících leden–březen patrná zvýšená aktivita těžebních prací a vyšší pohyb techniky na lesních cestách i větší množství dřeva na lesních skládkách.


Závěrem

Dlouhodobě dochází na Křivoklátsku ke snižování objemu roční těžby. Důvodem jsou:

  • požadavky ochrany přírody,
  • rozhodnutí správce majetku s ohledem na ekonomiku porostů,
  • odborný přístup lesníků, kteří vědomě ponechávají mnoho stromů či celých skupin k dožití či přirozenému rozpadu.

Lesní hospodářství zde stojí na citlivém vyvažování potřeb ekosystémů, společnosti, vlastníků lesů a také bezpečnosti návštěvníků. Každé rozhodnutí je výsledkem dlouhodobého pozorování, odborného úsudku a respektu k místní krajině, která je jedinečnou součástí Lesnického parku Křivoklátsko.