území pro přírodu i pro lidi
Lesy jsou národním bohatstvím. Trvalý užitek přinášejí pouze tehdy, když se v nich rozumně hospodaří.

promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka
vlna

KRAJINA

 

   Křivoklátskou krajinu modelovala po miliony let ruka přírody. Na jejím utváření se podílelo algonkické i kambrické moře, činnost ledovců v době ledové i erozivní činnost vody a větru, zejména v období čtvrtohor. Konečnou podobu pak Křivoklátské krajině vtiskl člověk. Vybudoval sídla a komunikace, odlesněním vytvořil zemědělskou krajinu, založil rybníky, sady, a na zbytku území ponechal lesy.

   Krajinářsky zajímavé je celé údolí toku řeky Berounky, i soustava bočních luhů a loužků, které do ní svádějí vodu z okolí. Za zmínku stojí údolí potoka Klucná s lokalitou Tři prameny a zbytky mohutných smrků, které mají habitus původní formy chlumního křivoklátského smrku. Svou neopakovatelnou krásu má údolí Oupořského potoka, které je ovšem v NPR a je proto pro veřejnost nepřístupné.  Přístupné je ale údolí Zbirožského potoka s řadou historických mlýnů, které jsou dokladem čilého venkovského života v minulých stoletích. Volně přístupné je také údolí Žloukovického potoka na revíru Pustá Seč.

 

 

 Přírodně zajímavé jsou i křivoklátské skály s typickými rostlinnými i živočišnými společenstvy. Čertova, Kněžská a Andělská, které jsou tvořeny spility (podmořskými vyvřelinami), nebo buližníkové skalky a sruby, roztroušené v lesích i v otevřené krajině v jižní a východní části LPK. Týřovské skály jsou součástí NPR a jsou pro veřejnost nepřístupné. Lze je ale volně pozorovat z protějšího břehu Berounky.

  

   Malebnost křivoklátské krajiny dotvářejí enklávy luk a polí v komplexu hlubokých lesů, které byly vytvořeny před staletími člověkem. Jsou to například Karlovská pole s množstvím rozptýlené zeleně, anebo louky na Januškách.