území pro přírodu i pro lidi
Lesy jsou národním bohatstvím. Trvalý užitek přinášejí pouze tehdy, když se v nich rozumně hospodaří.

promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka promitacka
vlna

NITTINGER FRANTIŠEK

 

9.7.1768-17.1.1839

 

   František Nittinger se narodil 9. července 1768 ve staré lesnické rodině v Kircku na březích Bodamského jezera v Bádensku. Po vychození šesti gymnazijních tříd studoval za podpory knížete Josefa Beneditka práva, filozofii a kameralistiku v Mnichově, poté navštěvoval lesnickou fakultu ve Freiburgu. Do služeb křivoklátského panství jako lesník nastoupil v roce 1788 a již v roce 1794 se stal lesním správcem na Dřevíči. V roce 1804 byl jmenován ředitelem železářských hutí v Nižboru a za několik let ředitelem celého panství. 
   Nittinger byl na svou dobu zajímavým a pokrokovým mužem. Především nesnášel robotu, o které říkal, že je brzdou veškerého pokroku v národním hospodářství a proto již před jejím zrušením najímal k práci pouze dobrovolníky, námezdně placené. To bylo důvodem, že se mu jeho plány, podle nichž prováděl rozsáhlou reorganizaci železáren na Křivoklátsku, dařily. Zvláště je mu připisováno založení hutě v Novém Jáchymově v roce 1817, jejíž stavba předčila i císařskou železárnu v Mariazellu, svého času daleko široko nejvyhledávanější. Založení dvou nových moderních železáren mělo pro rozvoj křivoklátského regionu obrovský význam. 
   S českým prostředím Nittinger dokonale srostl. Kromě jiných osobností se znal s Palackým, Jungmannem, Riegrem, geologem Barrandem, hrabětem Šternberkem, členem Muzea království českého. Když se sešel s hrabětem Rudolfem Kinským, známým mecenášem probuzenecké literatury a spoluzakladatelem České Matice, zval ho k lovům na jeleny a tetřevy na Křivoklát, na oplátku jezdil na bažantí hony do Zlonic. 

   Zařazení mezi významné lesnické osobnosti Křivoklátska si zasloužil zejména zaváděním pokrokových způsobů hospodaření v lesích. Po cestách Německem a Maďarskem dal Nittinger podnět k vědeckému odhadu lesů na Křivoklátsku, za jeho spolupráce se začalo systematicky zalesňovat, zavádělo se vzorové lesní hospodaření. Na lesních pozemcích vznikaly panské dvory, kolem lesoven a hájoven vyrůstaly panské obytné domy, kolonie pro dělníky i celé vesnice. Došlo k budování několika silnic, nebývalý rozkvět zaznamenalo zahradnictví, štěpařství, rybníkářství.  

   Výraznou stopu zanechal i při zvelebování křivoklátské myslivosti, když 5.9.1817 vydal pro veškerý lesní a lovčí personál „Myslivecký řád“ obsahující 26 paragrafů. Obsahuje mnohá, z hlediska myslivosti důležitá, ustanovení o hájení, chovu, krmení a lovu zvěře, o hubení škodné, stíhání pytláků atd.
   Koncem roku 1838 dovršil Nittinger na křivoklátském panství padesát let své působnosti. Jubileum bylo okázale slaveno nejenom na Křivoklátsku, ale také v jiných železářských střediscích a rovněž v Praze. Kníže Karel Egon II. věnoval oslavenci zlatou tabatěrku s brilianty a svoji podobiznu na porcelánu. V blahopřejném dopise mimo jiné psal: "S vybudováním železáren v Novém Jáchymově a v Roztokách a posléze akvizicí panství Olešná postavil jste mi, můj milý dvorní rado, nehynoucí pomník, kolem něhož nemá nikdo z mých nástupců jíti, aniž by se nepoklonil památce muže, jehož bdělý duch až do posledního dechu napjatě, věrně a stále střežil prospěch a blaho svěřeného sobě panství křivoklátského".   
   Krátce před smrtí sepsal Nittinger poslední vůli, v níž ustanovil, aby při pohřbu z domu v Praze, který obýval, byl "vykonán výkrop podle ritu katolického", a poté "aby v noci bez jakéhokoliv pochodňového průvodu nebo vyzvánění byl dovezen na hřbitov do Nového Jáchymova, a tam uloženo do hrobu čtyřiadvaceti chudými, z nichž každý za prokázání poslední služby svému pánovi bude odměněn jedním zlaťákem". Lesník, ekonom a význačný křivoklátský dvorní rada František Nittinger zemřel 17. ledna 1839. Na jeho hrob, jako výraz pomíjivosti všeho pozemského, dlouho skláněl svoji poslední živou větev suchý dub, rostoucí v místech opodál. Manželka Nittingerova Františka přežila svého chotě o několik let a bydlela v knížecím pražském domě Na Příkopech. 

   František Nittinger je pochován na lesním hřbitově v Novém Jáchymově blízko Rudolfa Maxery, další lesnicky významné osobnosti, a místo jeho odpočinku zdobí litinový kříž vyrobený v jáchymovských železárnách, které sám založil.